Přeskočit na obsah

Markéta Španělská (1610–1617)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Markéta Španělská
španělská infantka
Portrét
Detail portrétu infantky a jejího bratra Alfonsa od Bartolomé Gonzálezové v Instituto de Valencia de Don Juan v Madridu
Narození25. května 1610
Lerma, Španělská monarchieŠpanělská monarchie Španělská monarchie
Úmrtí11. března 1617 (ve věku 6 let)
Madrid, Španělská monarchieŠpanělská monarchie Španělská monarchie
PohřbenaPanteon de Infantes, El Escorial, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
OtecFilip III. Španělský
MatkaMarkéta Rakouská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Španělská (španělsky: Margarita de España; 25. května 1610, Lerma11. března 1617, Madrid) byla španělská infantka, která zemřela v dětství.[1]

Byla sedmým dítětem Filipa III. a Markéty Rakouské a jejich čtvrtou dcerou po Anně, Marii a Marii Anně.[2]

Narodila se v Lermě, hlavním městě vévodství královského favorita vévody z Lermy.[3] Dne 10. června 1610, na svátek Božího těla, byla pokřtěna v katedrále ve Valladolidu arcibiskupem z Toleda Bernardem de Sandoval. Jejími kmotry byli její starší sestra, infantka Anna Mauricia, a samotný vévoda z Lermy. Na počest jejího kmotra přijala jméno Františka.[4][5]

V šesti letech už uměla číst a psát a číst katechismus. Měla ráda zbožné praktiky.[6]

Zemřela v Alcázaru v Madridu ve věku 6 let.[1] S obvyklou pompou byla převezena do kláštera San Lorenzo de El Escorial.[4][7] Je pohřbena v deváté komnatě v Panteónu infantů pod následujícím epitafem:[8]

Non moriar sed vivam et narrabo opera Domini (Žalm 117, 17)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infanta Margarita of Spain (1610-1617) na anglické Wikipedii.

  1. a b www.worldcat.org [online]. [cit. 2022-09-09]. Dostupné online. 
  2. Margarita de Austria | Real Academia de la Historia. dbe.rah.es [online]. [cit. 2022-09-09]. Dostupné online. 
  3. CÓRDOBA, Luis Cabrera de. Relaciones de las cosas sucedidas en la corte de España, desde 1599 hasta 1614. [s.l.]: Imprenta de J. Martín Alegria 684 s. Dostupné online. (španělsky) Google-Books-ID: s1EMAAAAYAAJ. 
  4. a b TORQUEMADA, Gerónimo Gascón de. Gaçeta y nuevas de la Corte de España desde el año 1600 en adelante. [s.l.]: RAMHG 470 s. Dostupné online. ISBN 978-84-600-7855-5. (španělsky) Google-Books-ID: muNmb9hwnGkC. 
  5. FLÓREZ, Enrique. Memorias de las reynas catholicas. [s.l.]: En la oficina de la viuda de Marin 608 s. Dostupné online. (španělsky) Google-Books-ID: UFxPw43p11cC. 
  6. AVILA, Gil Gonzalez de; MENDOZA, Pedro Salazar de. Monarquia de Espana ... publicala Bartholome Ulloa: Historia de la vida y hechos del inclito monarca, amado y santo D. Felipe Tercero. Obra posthuma (etc.). [s.l.]: Ibarra 314 s. Dostupné online. (španělsky) Google-Books-ID: jrtUAAAAcAAJ. 
  7. DELGADO, Gemma Cobo. Retratos infantiles en el reinado de Felipe III y Margarita de Austria: entre el afecto y la política.. Anuario del Departamento de Historia y Teoría del Arte. 2013, čís. 25, s. 23–42. Dostupné online [cit. 2022-09-09]. ISSN 1130-5517. 
  8. RODRÍGUEZ DÍEZ, José. Epitafios del Panteón de Infantes del Monasterio del Escorial y sus fuentes bíblicas. In: El mundo de los difuntos: culto, cofradías y tradiciones, Vol. 2, 2014, ISBN 978-84-15659-23-5, págs. 825-856. [s.l.]: Ediciones Escurialenses, 2014. Dostupné online. ISBN 978-84-15659-24-2. S. 825–856.